Za hranice lidskosti

Málokdo si dnes vzpomene na ztroskotání rybářské lodi s migranty dne 3. října 2013, které si vyžádalo přes 360 obětí na lidských životech. Letos jste si tento den však mohli připomenout na události s názvem Za hranice lidskosti. Na akci byla možnost podepsat petici, požadující vyhlásit 3. říjen Evropským dnem paměti a vstřícnosti.

Náplní byla přednáška, diskuze a následné promítání filmu. Za místo konání si pořadatelé vybrali Fakultu sociálních studií Masarykovy Univerzity. Už po vstupu do místnosti obdrželi účastníci vlastní vydání publikací Lidé na cestě a Hranice / Borders. První z nich je sbírkou fotografií zachycujících realitu uprchlíků na Balkáně fotoaparátem Jana Skalíka. Cestu podnikl v roce 2015 s dobrovolnickou organizací Lidé na cestě. Čtenáře zaujmou kromě fotografií také zápisky zážitků pod fotkami:

„Ve tmě mě oslovilo pět ještě nevousatých čahounů. Ve stručném hovoru jsem jim ukázal cestu a oni mu na oplátku řekli, že jich bylo sedm, ale dva nedoplavali na břeh. Dle statistiky International Organization for Migration zahynulo na světě během útěku od června 2015 do května 2016 celkem 6524 migrantů. Celých 68% z nich pak v oblasti Středního moře.“

Když se v místnosti nashromáždilo asi 20 posluchačů, Jan Skalík zahájil přednášku povídáním o zážitcích z Balkánu a promítáním dalších fotografií. Na něj navázal Robert Stojanov, badatel zabývající se environmentální migrací na Mendelově univerzitě v Brně, s přednáškou Změna klimatu a chytrá migrace. Hned na začátku položil otázku, „Jsou dopady klimatu jeden z nejdůležitějších migračních důvodů?“ Odpověď vyplynula z dvou příkladů, které popsal: Bangladéš patří mezi nejhustěji zalidněné země na světě. Jednu třetinu země tvoří delta řek Gangy a Brahmapútry, která však eroduje kvůli zvyšující vodní hladině. Lidé z této oblasti tedy migrují často i do zakázaných oblastí, například národních parků. Na druhé straně Stojanov uvedl příklad souostroví Maledivy, které se potýká se stejným problémem zvyšující se hladiny vody. Zdejší obyvatelé však na emigraci z těchto důvodů rozhodně nepomýšlí. Stále mezi lidmi panuje názor, že stát problém vyřeší. Ne vždy tedy změna klimatu způsobí migraci.

V diskuzi se Zuzanou Lenhartovou, koordinátorkou Pomáháme lidem na útěku, Lenkou Kissovou a Robertem Stojanovem bylo možné se dozvědět více o současné situaci migrace do Evropy a také o možnostech dobrovolnictví a pomoci.

Na závěr proběhlo promítání filmu To the Four Winds od režiséra Michela Toescy. Snímek vypráví příběh zemědělce Cédrica, který dovolil stovkám uprchlíků procházejícím údolím Roya zůstat ve svém skromném obydlí.

Ti, kteří tuto událost nestihli, či nezaznamenali, mohou i přesto přidat svůj podpis na petici týkající se 3. října na stránce http://bit.ly/petice-k-3-rijnu. I přesto, že už se o migraci nemluví tolik, jako v roce 2015, je to stále vysoce aktuální téma a stojí za to se o něj zajímat.

Autor: Alžběta Indrová