Shortparis poprvé navštívili Prahu

Mezitím, co se v kavárně klidně popíjelo, sklepní prostory Café v lese ovládli Shortparis. Pětice z Petrohradu a ze Sibiře je často označována za – naživo – nejlepší ruskou kapelu. Koncert byl vyprodaný už měsíc dopředu a ze zaplněných prostor skromného klubu od otvíračky sálalo horko.

Kapela si dala na čas, protože, jak popsali pořadatelé pod značkou Lovely, nechtěli na přípravách nic podcenit. Celou svojí vahou balancují Shortparis na hranici mezi totálně seriózní kapelou a recesisty, i proto asi poutají takovou pozornost, stejně tak se bije jejich uvolněný projev na pódiu s na první pohled agresivní image. Sami jsou tak velkým tajemstvím a nám nechávají volnou ruku v tom, jak jim budeme rozumět. Prozrazují jen to, že hudba je pro ně prostředkem útěku ze Sibiře a cestou ke slávě.

V typicky černých košilích a se smrtelně vážnými výrazy odehráli celé nejnovější album ПАСХА (Pashka – v překladu Velikonoce). Podium bylo obsypáno posluchači a díky jeho přátelské poloze bylo možné vidět kapelu takřka kolem dokola. I když kvůli tomu možná množství fanoušků nestihlo jejich první vystoupení v Česku, malý prostor jim seděl a byla by škoda rušit intimitu koncertu větším sálem.

Bylo překvapivé, jak publikum na hudebníky reagovalo. Ačkoliv jsou koncerty ruských umělců často synonymem k bezhlavému davovému šílenství, tentokrát bezesporu taneční hudbu vnímali posluchači až skoro obřadně. Z pódia šla obrovská energie, ale nepůsobila tak, jako by se snažila zoufale diváky roztancovat, zdá se spíš, jako by charismatický frontman Nikolay Komiagin uvedl dav před sebou do stavu hypnózy. Dvoje bicí a taneční kreace jak Nikolaye, tak Pavla Lesnikova za bubny v přední linii tenhle stav jen podpořily. Je tedy třeba uznat, že vystoupení Shortparis jsou audio – teatrální, jak se o nich dá někdy dočíst.

Pětice z Ruska už dobyla řadu evropských festivalů, po slovinském Mentu nebo rakouském Donaufestivalu, budeme mít další šanci už letos v červenci na Pohodě na trenčínském letišti.

Foto report zde.

Autor: Barbora Jurašková