Noví moderátoři: O čem je jejich hudební pořad Proud?
Rozhovor s moderátormi Vojtom a Markom
Jen tak na začátek, jak jste se dozvěděli o Radiu R?
Vojta: Jo to já ani pořádně nevím. Tak nějak od začátku co jsem v Brně jsem kolem sebe registroval různý lidi, kteří v Rku pracovali. Vyeskalovalo to asi až s Maxem Zárubou, kterej nám s Markem opakovaně hustil do hlavy, ať jdeme na únorovej konkurz, protože v Rku je sranda a jsou tam supr lidi. Ale my jsme s Markem nezávisle na sobě stejně už o rádiu delší dobu přemýšleli. No a tak se to tak hezky sešlo, a nám došlo, že spojením svých sil vytvoříme něco mnohem lepšího, než co bychom dokázali sami. Jak tvrdí klasická manažerská ekonomie, 1+1 jsou 3. V našem případě, řekl bych, nekriticky, aspoň 17.
Marek: Určitě od Maxe Záruby, který je v eRku od prvního semestru a furt ho mezi námi vychvaloval. Už od dalšího přijímání nováčků o něm říkal mě a všem ostatním kolem, pak dost často a nahlas nabízel, ať se přidáme. Měl s tím docela úspěch. Mně se ten nápad docela líbil, ale nějak jsem se pořád nemohl rozhoupat k tomu, abych na ten konkurz došel. Tomu pak pomohlo, že jsem poznal Vojtu, kterej na tom byl asi tak podobně jako já. Tak jsme si navzájem dodali odvahy, chytili se za ruce, a šli na konkurz. Dopadlo to tak, že teď spolu vysíláme, zatímco Max, co nás nadraftoval, tomu velí. eRko je vůbec něco, co celou FSS docela často nějak rezonuje.
Jak byste popsal sebe a váš pořad?
Vojta: V našem impresu na facebooku, ještě než vyšel první díl, jsme si bez skrupulí napsali, že jde o nejlepší hudební pořad v českém éteru. A máme to tam dodnes. Proud sleduje žhavý novinky ze světa kytarový hudby. Sledujeme co se děje skrz žánry, posloucháme novinky a všechny poznatky potom slepujeme dohromady, utváříme si obrázek a ten se snažíme éterem předávat dál. Jsem rád, že jsme si konečně našli platformu, kde se o muzice pravidelně můžeme vykecat a nezatěžujeme tím svý kamarády u piva v hospodě, jako tomu bylo do teď. Nejlepší na tom všem ale je, že mám tu neskonalou čest, sedět v jednom studiu se zkušeným hudebním publicistou, který napsal už drahnou řádku textů pro portál Kids and Heroes, a kterého cituje Fullmoon magazine, když jim zrovna dochází slova. Vyjma toho je i nadšený poeta, lidumil a funkční životabudič. Renesanční člověk mnoha talentů a nekonečné energie. Klidně bych mohl ve studiu jen sedět a pindit si honďoura, a pořád by to díky němu byl senzačně strávenej čas.
Marek: Náš pořad se jmenuje Proud. Chtěli jsme se jmenovat Špína, ale Wave nás předběhlo, tak jsme zkoušeli vymyslet něco podobnýho, ale pořád to bylo buď podobný až moc, nebo zas úplně hloupý. Pak ale Vojtu napadlo Proud, a vymyslel si k tomu takovou super jazykovou hříčku, kterou teď používáme jako takový heslo a jingle: Jsme Proud/We are Proud! To se nám dost líbilo, tak jsme to tak nechali být. Proud je o takový muzice, kterou my dva naprosto žereme, ale nikomu z našich společných známých se nelíbí. Proto jsme měli potřebu ventilovat ji do světa nějak jinak. Shodou okolností jsme díky tomu teď dost světový. Jinak Vojta je všeho emíčka král, přilepenej ke svýmu spotify, kde si syslí midwest emo playlist, kterej jednou bude strašně strašně slavnej. Vždycky před vysíláním je takovej nejistej, za mikrofonem se z něj ale stane totální poeta hudební publicista profesionál.
Co vás na hudbě nejvíce fascinuje?
Vojta: Někdo moc chytrej a rozumnej kdysi hodně dávno řekl, že hudba je nejdokonalejší forma umění. K tomu nemám co sám dodat. Hudba je snad jediná věc na světě, který rozumí prostě úplně každej a každej k tomu má co říct a v každým vzbuzuje nějaký emoce. Těch pár zvuků dokáže rozdělit dva lidi na odlišný tábory, úplně je rozhádat, nebo zároveň spojit obrovským poutem… Je to univerzální jazyk, kterým na pódiu můžou mluvit všichni bez rozdílu věku, pohlaví a národnosti.
Marek: Určitě emoce. Zní to hrozně kýčovitě, ale je to tak. Hudba je skvělý médium jak na předávání emocí, tak na jejich ventilování z těla ven. Tím spíš, když je hraná naživo – dobrej koncert je pro mě opravdu zážitek. Fascinují mě emoce, které kapela předává lidem i naopak, emoce a atmosféra, kterou vytváří lidi pod pódiem. V hudbě jako je hardcore punk a podobně, to navíc platí aspoň dvounásobně, a navíc se tam často ta hranice mezi kapelou a lidmi dost maže, a všechno se to spojuje v jeden, na stejnou vlnu nalezenej dav, a někdy je to pak naprostá šílenost. Takže jo, emoce, co tvoří hudba, a co se tvoří okolo ní. A taky texty. Dobrej text dělá dobrej song.
Máte hudební pořad, plánujete si zvát i hosty? Mátedo budoucna nápady na inovaci?
Vojta: Náš pořad je, řekl bych, hodně takovej fajnšmekerskej. Ne každýho baví shoegaze post-rock a progressive sludge doom metal a ještě k tomu poslouchat naše rozumování. Najít si teda adekvátního hosta do takový taškařice by nebylo nic jednoduchýho. Náš koncept je strašně jednoduše nasazenej a nedá se z toho moc odbočovat. Tři novinky, tipy na závěr, pozvánky na koncert a hotovo. Možná by se v budoucnu dalo občas nějakou novinkovou kapelu ubrat a místo toho přidat třeba reporty z koncertů, na kterejch jsme byli. Ale momentálně je jediná inovace to, že náš 5. díl bude throwbackový, ve kterém si probereme interprety, kteří proud udávali už před mnoha lety. Jenže to máme vlastně částečně i v biu, takže to nic moc inovace není. Tak nevím no.
Marek: Jsou takový dvě základní věci, co jsme na začátku vzniku Proudu museli řešit, koncept a zaměření. Protože jsme postupem času zjistili, že náš žánrový rozhled je širší, než jsme čekali, tak máme občas trochu trable s tím to nějak žánrově uchopit. Museli jsme si proto aspoň pořádně určit koncept, takže ten je danej a každý vysílání tak stojí na stejný kostře. Děláme hlavně hudební novinky, takovou odbočkou ale budou občasný throwback díly, protože oba máme rádi spoustu kapel, co už dlouho nehrajou. Postupem času možná vymyslíme i další občasný specialitky.
Nad hosty jsme už taky přemýšleli, nebráníme se tomu, nechci ale moc tlačit na pilu. Zatím makáme na tom pořadu tak, jak je teď, v budoucnu pak budu moc rád, když se u nás nějaká dobrá domácí kapela objeví, třeba při představování její novinky.
Jste neskutečně energičtí a aktivní, co vás tak motivuje?
Vojta: Mám spoustu času, nemám holku. Marek approves.
Marek: Času moc není, ale pomáhá mi to, že už dlouho píšu pro Kids and Heroes, což je hudební web s podobným zaměřením. Takže se to snažím nějak trochu sloučit. Proto třeba koncerty, na který v Proudu zvu, jsou ty samý, kam jdu pak psát report pro KaH. Sledovat co se děje na hudebních scénách je pak v podstatě moje hobby, dělal bych to i kdybych nevysílal, takhle mám ale navíc možnost to nějak předávat dál, a navíc se u toho řádně vyblbnout. Motivuje mě i Vojta, kterej má mnohem větší ambice než já a díky tomu je teď Proud tak skvělej, a díky tomu to bude jednou v hudební publicistice kultovní záležitost. Ještě předtím, než jsme začali vysílat, jsme si řekli, že jsme prostě nejlepší, a udržet si tenhle status, to není špatná motivace. 😀
Kluky si můžete najít na sociálních sítích nebo si rovnou poslechnout jejich záznamy z vysílání:
