Přes ProFIdivadlo a MUNII rovnou do rádia. Luci a Oli nám představí, o čem je jejich pořad.
Přes ProFIdivadlo a MUNII rovnou do rádia. Luci a Oli nám představí, o čem je jejich pořad.
V dalším z rozhovorů jsme se rozhodli vyzpovídat duo Luci a Oli, které jsou novými přírůstky v rádiovém Odposlechu.
Jak byste se svým posluchačům představily?
Luci: Jsem z Litomyšle a jsem studentka pedagogické fakulty, kde studuju fyziku a výchovu ke zdraví. V budoucnu bych ráda učila, nebo si otevřela svou vlastní čajovnu. Ještě nevím, jestli zůstanu tady v Brně, ale jestli jo, tak určitě ne v centru.
Oli: Luci už je stará bréca, ta už má oproti mně nějaké plány do budoucna.
Luci: Tak díky no. (směje se)
Oli: Já jsem z Žatce, což je druhý konec republiky. Spousta lidí se diví, proč jsem šla zrovna sem, ale já měla vždycky ráda velké změny. Skoro všichni moji kamarádi šli na školu do Prahy a já zdrhla sem na Moravu, poznat úplně nové město a lidi. Studuju tady žurnalistiku a sociální antropologii. Co chci v budoucnu dělat, to ještě stoprocentně nevím, ale vím, že to nebude mít nic společného se zpravodajstvím…
Klasická otázka, ale stejně mi to nedá, jak jste se dostaly do rádia?
Luci: Znám se už s pár lidmi z rádia přes ProFIdivadlo, kde působím třetím rokem. Letos jsem se rozhodla, že bych chtěla přibrat něco nového. A jak se to tak většinou všechno semele naráz, tak jsem potkala Maxe a ten mi řekl, že jsou konkurzy do rádi, že hezky mluvím, ať to zkusím. No a já mu říkám: „No vidíš to, já už o tom tak měsíc uvažuju…“ a tak jsem tady.
Oli: Já se v rádiu poprvé ocitla ve třeťáku na gymplu na dnu otevřených dveří, když už na mě vlítlo takový to, co budu sakra v životě dělat?! A tak jsem se šla podívat na výšku. A kam jinam, než 350 km od domova, kdy budu muset dojíždět pět a půl hodiny do školy.
V atriu mi řekli, ať se jdu podívat nahoru, že je tam rádio. A tam seděl Martin (Čáryfuk) a ten se mě zeptal, jestli bych chtěl dělat v rádiu. Já jsem mu řekla, že jsem tak ukecaná, že moje máma doufá, že se budu živit mluvením, abych už byla doma konečně zticha. No a Martin mě jako osmnáctiletou vyjukanou holku narval rovnou do živého vysílání. Dělali jsme spolu rozhovor o dnu otevřených dveří.
Takže tě pak nelákalo hned ze staru studia začít vysílat svůj pořad?
Chtěla jsem jít do rádia dřív, ale ze začátku toho bylo moc ve škole. Pak jsme nestihla konkurzy a místo toho nastoupila do MUNIE, kde jsem teď vedoucí marketingu a sociálních sítí. No ale a pak jsem si řekla, že bych chtěla mít praxi v rádiu a že by se mi hodila nějaká ta příprava.
Takže jste do toho šly rovnou spolu?
Luci: No vlastně ne, potkaly jsme se až po konkurzech.
Oli: Napsala jsem jí ještě před vítáním nováčků. Daly jsme si sraz na pedárně v knihovně a tam jsme se poprvé pobavily o konceptech našich pořadů. Zjistily jsme, že je máme úplně odlišné, a že jsme vlastně obě úplně jiné. Ale ve finále jsme došly k tomu, že to jde skvěle propojit a že to aspoň bude bavit větší okruh lidí.
O čem je tedy váš pořad?
Luci: Našemu vysílání se snažíme dát jednotný rámec. Říkáme, že si jdeme posedět u čajíčku. Vždycky recenzujeme nějaké místo, kam chodíme na čaj a dýmku. To bývá půlka pořadu, ta druhá je věnovaná brigádám. Bavíme se o brigádách, které můžou dělat děcka při studiích v Brně nebo i kdekoliv obecně. Na konec pořadu dáváme doporučení, kam si zajít na dýmku nebo kam se zrovna chystáme vyrazit my.
Oli: Náš pořad se hodně prolíná s tím, jaké jsme my. Luci se hodně pohybuje mezi lidmi, kteří se holdují dýmkám a vyznají se v nich. Taky chodí hodně do čajoven klidně si jen odpočinout nebo číst. Takže já jsem k ní takový ten laik, kterému se to musí všechno vysvětlovat. A já jsem zase ten člověk, co v životě zkusil hodně brigád. Navíc obě děláme mimoškolní aktivity, já jsem v MUNII a Luci v ProFIdivadle, ukazujme, že se u studia dají stíhat i další zajímavé věci.
Brigády vybíráte podle osobních zkušeností, nebo podle toho, co vám přijde zajímavé?
Oli: Vybíráme takové brigády, co lidi moc neznají, nebo neví, že vlastně takové možnosti vůbec existují. Měly jsme v pořadu třeba saunového mistra. Ale někdy bereme naopak taková mainstreamová povolání, jako je číšnice anebo stevardka a ukazujeme plusy a mínusy, kolik si tam lidé vydělají a tak.
Jak často si zvete do pořadu hosty?
Oli: Hosty se snažíme mívat pravidelně alespoň k těm brigádám, abychom slyšely přímo od konkrétních lidí, jak je ta práce náročná, co zahrnuje a jak je to třeba peněžně. A co se týče dýmkáren, tak se občas snažíme sehnat hosta, který přímo v tom podniku pracuje, aby posluchači měli informace z první ruky.
Luci: Hezky to říkáš.
Jste s tímto konceptem pořadu spokojené, nebo plánujete nějaké změny?
Oli: Chtěly bychom si časem udělat takový Humans of Brno
Luci: Hosti nás baví, zatím se na ně zaměřujeme skrze brigády. Mě by více bavilo vyzpovídat člověka a zaměřit se na osobní příběh. To tam zatím nedáváme, ale do budoucna se tímto směrem možná vydáme.
Holky a záznamy jejich vysílání můžete najít zde:
Facebook | Mixcloud
