„Chcete vyjádřit sami sebe a radši byste si prostřelili hlavu, než abyste dělali něco jiného“- říká nový objev francouzské hudební scény Adam Naas

Je to poprvé, co jste v Brně? Máte nějaké plány kromě koncertu?

To určitě, v Praze jsem byl tak před sedmi lety s kamarády, jeli jsme sem na prázdniny. Ale celých pět dní jsem měl problém se žaludkem, takže jsem vůbec nechodil ven. Město jsem tedy skoro vůbec neviděl, ale teď jsem rád, že jsem zpět v České republice, je to krásná země. Jsem rád, že můžu jezdit z města do města a projíždět tak celou zemi.

Máme nějaký čas objevovat Brno, popřípadě Česko? 

Víte, když jezdíte na turné, jste pořád unavení, protože pořád pijete, když jste na koncertě, potom pijete po koncertu a pak pijete i na hotelovém pokoji. Takže strávíte pět, šest, sedm hodin neustálým pitím alkoholu a pak se vzbudíte a jste unavení, protože jste dost nespali, takže ne, moc jsem toho neviděl. Možná proto se občas snažíme zůstat někde tak o den až dva déle, abychom něco viděli. Ale jelikož máme v pátek koncert ve Francii, nemáme moc času na to tady zůstat a strávit více času, což je na nic, ale opravdu se tady chci brzo vrátit.

Kdy jste se začal stávat slavnější, kdy byl ten bod zlomu, ten velký boom?

První věc byla asi moje úplně první píseň, kterou jsem kdy vydal, „Fading away“ v roce 2015. První jsme si z toho s kamarádem spíše dělali srandu, protože jsem to tak nějak nahrál a řekl jsem mu: „tak, tohle je ta písnička“. On bydlí v New Yorku a v té době trávil určitý čas v Paříži a řekl mi: „Chci ti k tomu natočit klip“. Tak jsem mu řekl: „ok, proč ne, uděláme to zítra“. Vzali jsme foťák, natočili klip a vydali jsme to na YouTube, pak se to překlopilo v obrovskou věc, kdy mě lidé chtěli poznat. Je to vtipné, protože v hudebním průmyslu je velmi komplikované se dostat pod určitou nahrávací společnost, hlavně tedy ve Francii. Když zpíváte anglicky, tak jste prakticky nahraní. Ale já jsem měl štěstí, protože se se mnou hodně nahrávacích společností, hlavně indie společností, chtělo setkat. Takže jsem si mohl vybrat společnost, se kterou jsem chtěl spolupracovat. A tak jsme začali.

 

Proč jste se rozhodl psát a zpívat v angličtině místo francouzštiny? 

Vždycky jsme doma poslouchali anglické muzikanty. Moje máma je velká fanynka Niny Simone a Ella Fitzgeralda, bylo to všechno orientované na Ameriku. Když jsem vyrost a objevil britskou kulturu, popovou hudbu, garage, cold wave a takové věci, takže jsem se o tuto kulturu také zajímal. Nebyla to volba psát anglicky, vždycky jsem četl anglické knihy, díval se filmy v angličtině, myslím, že je to věc milénia. Také jsem vyrostl na internetu, mohl jsem poslouchat hudbu, kterou jsem chtěl, je jednodušší mluvit anglicky, když máte přístup ve všem těmto věcem.

Četla jsem, že jste původně nechtěl být umělec, ale vědec.

Ano, to pořád chci.

Opravdu? A jaký přesně typ vědce?

Mám rád mořská zvířata, vždycky jsem se o ně hodně zajímal. Žraloky jsem vždy vnímal jako moje nejlepší kamarády, chobotnice je pro mě to nejkrásnější stvoření. Jsou pro mě opravdu zajímaví, můžou dýchat pod vodou, což je super. Takže proto jsem chtěl vždycky být mořský biolog a chtěl jsem například strávit nějaká čas v arktických mořích a dělat nějaký výzkum, takže možná později, nevím. Nikdy nevíte, ale je pořád sen, jeden z mých největších snů.

Kdo je pro vás v hudbě největší inspirací?

Já poslouchám hudbu opravdu hodně, poslouchám ji, když si čistím zuby, když se sprchuju, vždy a pořád, což je někdy problém pro ostatní lidi. Bydlím s Chrisem, který hraje na bass kytaru, a já pořád poslouchám hudbu a někdy je to opravdu otravné. Ale cítím, že hudba a jakýkoli zvuk obecně, je pro mě velmi inspirující, třeba jenom vidlička na stole. Hudbu můžeš dělat úplně s čímkoli, to je ta nejkrásnější věc vůbec. Vždy mě víc zajímala osobnost umělce než to ostatní. Pro mě jsou muzikant a umělec dvě odlišné věci. Můžete být ten nejlepší muzikant na světě, to ale nemusí znamenat, že jste také umělec. Jste umělec, když to jednoduše cítíte. Byly tady legendy jako Freddie Mercury, David Bowie, byli umělci, protože vyjadřovali a zpívali věci, které byly až moc velké, aby je někdo pochopil. Takže bych řekl, že tito lidé mě určitě ovlivnili, protože je určitým způsobem chápu. Lidé si mysleli, že jsou divní nebo blázniví, ale mně to nevadí. Myslím, že je důležité, být něčím unikátní a trochu podivný, takže oni jsou určitě mojí inspirací.

Někdy spolupracujete s jinými muzikanty, podle čeho nebo jak si také lidi vybíráte?

Nevím, jestli jsme spolupracovali se zrovna hodně lidmi, jsem v tom celkem špatný, moje nahrávací společnost a lidi kolem mě vždycky chtějí, abych dělal více spoluprací s francouzskými autory. Ale mě to moc neláká, nerad s někým spolupracuju, takže když už to dělám, je to vždy někdy výjimečný. Cením si lásky, jako mezilidského vztahu, je to pro mě ta nejdůležitější věc. A když nejste s někým propojeni, tak to prostě cítíte. Když nejste napojeni, nemůžete dělat dohromady dobrou hudbu, nebude to fungovat. Se všemi svými muzikanty, která považuju spíše za své přátele, s nimi je to vždy stejné. Je mezi námi velmi vzácné pouto. Není to jen o hudbě, je to něco víc.

Jaká by byla vaše rada pro budoucí muzikanty?

Dělejte si sakra, co chcete. Všichni ostatní jsou už zabraní, takže to dělejte podle sebe. Budete nejvíc unikátní osoba na zemi, takže to prostě přijměte a dělejte, co sakra chcete dělat. Omlouvám se, že jsem zas sprostý. Je opravdu důležité, aby to lidi pochopili. Ale cítím, že umělec tohle nepotřebuje slyšet, protože to je ta jediná věc, kterou chcete dělat, chcete vyjádřit sami sebe a radši byste si prostřelili hlavu, než abyste dělali něco jiného. A hlavně se obklopte lidmi, kteří vám rozumí, protože vždycky tady budou lidi, kteří se vás budou snažit změnit nebo donutit dělat něco, co nechcete, ale stůjte si za svým. Na tom nejvíce záleží. Tohle asi moje rada.

Co zatím považujete za svůj největší úspěch?

To nevím, mám vůbec nějaký? Mám pocit, že každá den je úspěch, jakože když ráno otevřu oči, už tehdy je to skvělé. Trávím čas s těmihle lidmi, takže je to skvělé, mám velké štěstí. Nejsem moc ambiciózní, nejsem vlastně vůbec ambiciózní. Každá den je super, když mám pivo a cigaretu.

Co v poslední době posloucháte? Něco, co byste doporučil?

Kapela, která se jmenuje POW!, hraje opravdu dobrou punkovou muziku. Taky třeba Parquet Courts nebo Iceage. Každá hudební styl ze sedmdesátých a osmdesátých let je pro mě vzácný. A samozřejmě, nad tím vším, soul hudba šedesátých let, nic nebude lepší než tohle. Taky mám hodně rád Chralorre Day Wilson, což je R&B zpěvačka a ta je sakra dobrá. Taky je queer, což jí dělá ještě drsnější.

Vaše nové album se jmenuje „Love Album“. Jak byste v pár slovech popsal, o čem je?

Je to tak trochu definice lásky, kterou jsem za celý život cítil. Každá písnička mluví o určitém typu lásky, což může být láska k vašemu bratrovi, milenci, první lásce nebo klidně láska, kterou cítíte k někomu, koho nesnášíte, protože to je celkem blízké. První jsem se bál to pojmenovat „Love Album“. Je to takové celkem nafoukané, až arogantní, ale potom mi došlo, že je to moje milostné album a je to to, jak vyjadřuju lásku. Myslím, že je to dobré album, řekl bych, že pokud někomu chcete dát pusu, tak je to skvělé album, dostane vás to do nálady. Myslím, že je to skvělé album, pokud chcete milovat. Chtěl bych, aby takové bylo.

Četla jsem článek o vás a Prince.

Ano, on je můj nevlastní otec. (směje se)

Hodně lidí vás s touto legendou srovnává. Vidíte mezi vámi určité podobnosti?

Stává se to docela často. Myslím, že také protože moje barva pleti je docela tmavá a oba jsme celkem malí. (směje se) Teď vážně, celkem to chápu. Myslím, že Prince byl také hodně ovlivněn, mám pocit, že byl tak nějak vším ohromen a chtěl dělat všechno. Je to génius, je úžasný kytarista a zpěvák. Nikdy bych si o sobě nemyslel, že zním jako Prince, ale mám pocit, že jsme určitým způsobem spontánní, když skládáme hudbu a když mám nápad, vždycky říkám: „Tak jo, pojďme na to hned teď, jdeme to nahrát všechno. Mám to všechno ve své hlavně, ty budeš dělat tohle a ty zase tamto a bude to znít skvěle“. Někdy to tak zní, ale někdy to taky zní celkem špatně. Myslím, že on taky vždycky chtěl, aby jeho hudba byla smyslná. Křičel a vydával různé sexuální zvuky jako v písničce „Do Me, Baby“- což byli prakticky dvě a půl minuty jeho orgasmu. A já jsem vždycky chtěl dělat něco takového. Proto jsem něco podobného udělal s mojí skladbou „The Love“. Jsem z toho nadšený, skutečně.

 

Autor: Madeleine Apolenová, Klára Svobodová

 

Is it your first time in Brno? Besides the gig, what are your plans while you’re in town?

Yeah, yeah, definitely.I came to Prague like seven years ago with ten of my friends because we wanted to to go on a vacation. But I’ve had some stomach problems for like five days and I couldn’t go out. So I didn’t see that city at all. But now I’m really happy to be back in Czech Republic. It’s a beautiful country. I’m so happy to actually go from a city to another and drive by the country.

Do you still have some time to explore Brno or Czech Republic?

Well, you know, when you tour, you’re always constantly tired, because you always drink when you do the concert and then you drink after the concert and then you drink in your hotel room. So you just spend like five, six, seven hours drinking constantly and then you wake up and you’re tired because you haven’t slept enough. So no, we didn’t see a lot from the city. And that’s why sometimes we try to stay a day or maybe two days longer to see the city. But since we’re doing a show in France on Friday, we have to go back to France and play the show so we can’t stay and spend more time here. That’s a bummer. But I really want to come back soon.

When your whole career started getting bigger? When was the “big boom”?

Well, the first thing is probably the first song that I’ve ever released, which was “Fading away” in 2015. At first it was just a joke with a friend because I kind of recorded a song and I was like „yo, that’s the song“. And he lives in New York and he was spending some time in Paris and he was like „I wanna shoot this video clip for you“. So I was just like „ok, let’s do it tomorrow, why not“. So, we just took the camera, shot the video clip and then we just uploaded it on YouTube because we thought our friends were willing to see it. And so we just did that. Then it turned into this massive thing when people wanted to meet me.

It was very funny because in the music industry it’s very complicated to get a label most of the time, especially in France. If you can sing in English, you’re basically f*cked. But I was really lucky, because all the labels, the majors and indie labels, they wanted to meet me.

So I was able to choose the label that I wanted to sign with. And this is how we started.

Why did you decide to write and sing in English instead of French?

We were always listening English musicians at home. My mum is a huge fan of Nina Simone and Ella Fitzgerald. So it was all American oriented. And then I grew up and discovered the British culture, pop music, garage music, cold wave and all that stuff. So I was really into that culture as well. It wasn’t a choice to write in English. I always read my books in English, watch movies in English. I feel like it’s a millennial thing. I grew up with the internet as well. So I was able to listen all the music that I wanted to listen to. It’s easier to speak English when you have access to all that stuff.

I’ve read that originally you didn’t want be a musician because you always wanted to be a scientist.

Yes, I still do.

Really? What kind of scientist?

I love marine animals. I was always really, really, really into them. I’ve always felt sharks were my best friends, octopuses to me are the most beautiful creatures ever. I find them really interesting, they can breathe under the water, which is so cool. So, yeah, I always wanted to be a marine biologist and I wanted for example to spend some time in the Arctic seas to do some researches. So maybe later. I don’t know. We never know. But yeah, it’s still a dream. I think it’s still one of my biggest dream.

Who and what is your inspiration in music?

Well, the thing is that I listen to a lot of music I like. I always listen to music when I brush my teeth, when I shower, everytime constantly, which is sometimes a problem for other people. I live with Chris, which is the bass player. And I’m always listening music and sometimes it’s pretty bothering. But I feel like all music, every sound in general is very inspiring to me. Even a fork on the table. You can make music with everything. That’s the most beautiful thing ever.

I’ve always been more interesting into the personalities of the artist than anything else. For me there’s a musician and then there’s an artist. It’s very different for me. You can be the greatest musician ever. But it doesn’t mean necessarily that you are an artist. You feel you’re an artist when you just feel it. There were the greatest, like Freddie Mercury, David Bowie, they were just artists because they were expressing and singing stuff, they were just too big for them to understand. So I would say that these people are definitely like my influences because I kind of understand them in a certain way, people always thought they were freaks and weirdos and I don’t mind that. I think it’s very important to be unique and freaky. So yeah, these would be my influences.

Sometimes you collaborate with other musicians so what are you looking for in collaboration with artists or how do you choose them?

I mean, I don’t know if I’ve collaborated with a lot of artists. I’m really bad at this actually, my label and people around me always want me to do some collabs with French artists. But I’m not really interested in that. I don’t like collaborating with artists. So when I do collaboration with artists, it’s always something special. I value love, like the human relationships. To me, it’s the most important thing ever. And you feel when you’re connected with someone, if you don’t connect with someone, you’re not going to do great music together, it’s not going to click. With all my musicians, that I don’t consider as musicians at all – I consider them as friends, it’s always the same thing. There is a very precious bond between us. It’s not just music. It’s something else.

What is your advice for future musicians?

Do whatever the f*ck you want. Everybody else is taken. So just do you. You’re going to be like you’re the most unique person on Earth, so just accept that and do whatever the f*ck you want to do. Sorry for swearing again. Truly, it’s so important for people to understand that. But I feel like an artist wouldn’t need to hear that, because that’s the only thing you want to do, because you want to express yourself and if you don’t, you’d rather put a bullet in your head than just like doing something else. And most of all, surround yourself with people that understand that, because there are always people who are trying to change you or trying to make you do things that you don’t want to do, but be confident in yourself. I guess that’s the only truth that matters. So yeah, that would be my advice.

What do you consider as the biggest achievement in your career so far?

Well, I don’t know. Do I have one? I don’t know. I feel like every day is an achievement. You know, like if I open my eyes every morning. So it’s pretty cool already. I’m spending my time with these f*ckers. So, you know, it’s awesome. I’m so lucky already. I’m not very ambitious, like I’m not ambitious at all. So every day is right to me. If I have a beer and a cigarette, whatever, it’s cool.

What have you been listening to lately? Any recommendations?

There is a band called POW! Really good punk music. There is also Parquet Courts or Iceage. And then every kind of music that was from the 70s to the mid 80s, it was pretty precious. And of course, and above everything, soul music from the 60s. It’s never gonna get better than that. Also I really like Charlotte Day Wilson. It’s kind of R&B singer and she’s pretty f*cking cool. And she’s queer. So that makes her look even more badass.

Your new album is called “Love Album”. How would you describe in few words what is it about?

Well, it’s kind of my definition of all the love that I felt in my life. Every song talks about a certain kind of love which could be the love that you feel for your brother, for your lover, for your first love, for even the love that you feel for someone you hate, because it’s pretty close. First I was kind of scared to call it “Love Album”. It was pretty kind of cocky, like arrogant. But then I thought it’s my love album and it’s like how I define love. And yeah, I would say it’s a good album to kind of make out to. I feel like if you want to just kiss your lover or something. It gets you in the mood. So I feel like it’s a cool album if you want to make love I guess. I would want that to be.

I read that article about you and Prince.

Yeah, he was my stepdad. (laugh)

Many people compare you to this legend. Do you see any similarities between you and Prince?

It happens quite often. I think it’s just because my skin color is like pretty brown and we have round asses and we’re pretty short. (laugh)
No, seriously. I kind of understand, I feel like Prince was influenced by a lot of music influences as well. I feel he was just kind of overwhelmed by everything and he just wanted to do everything. He’s a f*cking genius, he’s just an amazing guitar player and singer. So I would never ever think of myself as someone who could sound like Prince, but I feel like maybe in a certain way, we are very kind of spontaneous and when we want to create music, it’s very spontaneous as well. And when I have an idea, it’s always like “okay, guys, let’s do it right now, let’s record everything. I have everything, I can hear everything in my mind, you’re gonna do this and you’re gonna do that. And it’s gonna sound great”. And sometimes it does and sometimes it sounds really bad. I feel like he also wanted his music to be pretty sensual as well. He was shouting and doing weird sexual noises like in a song called “Do Me, Baby” – for like two minutes and a half it’s just having orgasms. And I always wanted to do something like that. And that’s why I kind of did something like that in my song “The Love”. It makes me really happy, actually.