Za několik minut bude sedm hodin večer a já mířím na Fakultu sociálních studií v Brně. Je totiž středa 20. dubna a dnes se koná Jarní koncert komorního orchestru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (PfMU) Collegium Musicum.
Vstupuju do atria Iva Možného, které vypadá jinak než obvykle. Místo kulatých stolečků rozmístěných po celém prostoru, jsou uprostřed místnosti židle srovnané do řad jako v divadle. Za nimi už postávají připravení hudebníci, někteří si živě povídají s ostatními, jiní nervózně pochodují sem a tam.
Posadím se na jednu ze židlí v zadních řadách, pročítám si program dnešního koncertu, kde se dočítám, že před samotným orchestrem ještě vystoupí cimbálový soubor PfMU Municimbal. Atriem už se ale ozývá potlesk a přichází sólista na cimbál, který zahajuje celý večer. Po první skladbě se k němu přidá zbytek souboru a zahrají několik dalších písní. Po potlesku diváků střídá soubor Municimbal orchestr Collegium Musicum. Zatímco se připravuje, začnou si lidé povídat. Než ale hudebníci naladí své nástroje, v sále už je zase ticho.
Během celého koncertu jsou za okny vidět studenti, kteří právě odchází z fakulty. Většina z nich překvapeně sleduje, co se to děje. Někteří ale přijdou ke dveřím atria a aspoň chvíli poslouchají.
Při koncertu zazněly různé typy skladeb. Muzikanti zahráli díla od známých skladatelů vážné hudby jako je Bach a Telemann, Dvořákovu árii Rusalky Měsíčku na nebi nebo například romskou lidovou píseň Nane cocha. S diváky se hudebníci rozloučili skladbou na motivy dramatu Pelleas a Melisandra od finského skladatele Jeana Sibelia.
Zdislava Matysková
Nejnovější komentáře